Demence v 21. Století

MUDr. Slavomír Pietrucha
Onemocnění demencí je poslední dobou skloňováno ve všech pádech. Někdy se také hovoří o „Morové epidemii 21. století“. Demence je chronický a často progresivní úpadek paměti, úsudku a myšlení, zejména v oblasti plánování, organizování a prostorové orientace.
Alzheimerova choroba postihuje celosvětově dle střízlivých odhadů nejméně 25 000 000 obyvatel. Každý rok nově onemocní Alzheimerovou nemocí nejméně 4 600 000 pacientů. V současnosti trpí demencí v České republice přes 100 000 osob. Tato onemocnění představují nejen zdravotní, ale i ekonomický, sociální a právní problém, který je nutno řešit komplexně.
Dále demence dělíme na demence s časným a pozdním začátkem. Arbitrální hranicí je věk 65 let. Jak již bylo uvedeno dříve, u nemocných dochází k rychlejšímu či pomalejšímu úpadku paměti, úsudku a myšlení. Zpravidla nejprve dochází k postižení krátkodobé, následně dlouhodobé paměti. Vzhledem k tomu, že není postižena jen paměť, ale i exekutivní funkce, tedy úsudek, plánování, časoprostorová orientace, má nemoc zásadní vliv na aktivity každodenního života. Problémem jsou postupně každodenní činnosti jako oblékání, hygiena, nákupy, telefonování, příprava jídla. Narušením časoprostorové orientace v pozdějších stadiích nemoci dochází k bloudění a dezorientaci i ve známém prostředí. Nemocní ztrácejí své věci, někdy se objevují neobvyklosti v chování, poruchy nálad, ale i poruchy vnímání jako zrakové halucinace a bludná přesvědčení. V pozdních stadiích dochází také ke zhoršení pohybových schopností a rovnováhy.
Závěrem bych rád zmínil osobnost českého lékaře Oskara Fischera. Byl to pražský žid německé národnosti, který měl v roce 1907 popsáno již 16 případů tohoto onemocnění. U nemocných popsal přítomnost neuritických plaků. V témže roce Alois Alzheimer publikoval případ své první pacientky. Vzhledem ke svému původu však v období vzestupu nacismu upadly práce Oskara Fischera v zapomnění. Vzhledem k těmto informacím se objevují některé názory na revizi názvu onemocnění na Fischer-Alzheimerovu nemoc.

Demence dělíme na:

Primární

  • Atroficko-degenerativní – Demence u Alzheimerovy nemoci, Frontotemporální demence, Demence s Lewyho tělísky a další
  • Ischemicko-vaskulární – poruchy prokrvení z cévních příčin, Multiinfarktová demence, Vaskulární demence s náhlým začátkem, a další

Sekundární – neboli symptomatické

  • Infekční ( onemocnění Kuru, demence jako komplikace Herpetické encephalitidy, poslední stadia AIDS, syphilis )
  • Metabolické, aj. poruchy (Hypothyreosa, Wilsonova choroba, Wernickeova encefalopatie,)
  • Mechanické – posttraumatické ( úrazy hlavy po autonehodách, boxerská demence – Dementia pugilistica apod. )
  • Expanzivní nitrolební děje (normotenzní hydrocephalus, mozkové nádory, ..)
  • Toxické ( dlouhodobé užívání alkoholu, toluenu, …)

Na obrázku níže jsou znázorněny oblasti mozku, které jsou postiženy Alzheimerovou chorobou. K nejvýznamnějším změnám dochází v oblasti hippocampu, kde nacházíme typické změny jako amyloidové plaky a neurofibrilární vřeténka. Můžeme pozorovat atrofii ve frontálních (čelních) a parietálních (temenních) oblastech mozku, kde plaky nacházíme také. Tyto změny korelují s poruchami paměti, řeči a dezorientací.

 demence01  demence02

V porovnání mozku nemocných lidí a zdravými nacházíme pokles v přenosu acetylcholinu. Dochází k degeneraci acetylcholinergních neuronů jak v korových oblastech, tak i v podkoří a to rezultuje v narušení paměti, resp. kognitivních funkcí.